- různá dělení podle kritérií biologických, pedagogických a psychologických

Zjednodušeně:

  1. Integrační období (vzestupný vývoj) – mládí (0-20 let) – jedinec se pozitivně vyvíjí
  2. Kulminační období (stabilizace) – dospělost (20-60 let) – je různé pro psychiku, motoriku, biologické faktory
  3. Involuční období (sestupný vývoj) – stáří (60a více let) – negativní pokles ve vývoji

 

Motorický vývoj:

0------------------------6------------------------------------------------------40------------- let

společné motor. znaky

různost ve společném motor. znaku společné motor. znaky
  výrazné období na inter a intraindividuální rozdílnost  

Podrobněji pro přesnější charakteristiku ad. 1 integrační období dělíme:

 

  • prenatální období (od početí do narození)
  • rané dětství

    - novorozenec a kojenec (0-1 rok)

    batole (1-3 roky)

  • předškolní období (3-6,7 let)
  • mladší školní věkprepubescence (6,7 – 10,11 let)
  • starší školní věk – pubescence (10,11 – 15 let)
  • dorostový věkpostpubescente, adolescence (15 - 20 let)

 

Rané dětství

Novorozenec

adaptace na podmínky mimo dělohu reflexní činnostívrozené reflexní pohyby (postnatální reflexy)

plazivý, šplhací, uchopovací, plovací, vzpřimovací reflex (většinou vyhasínají do 6. měsíce života)

První rok životavelmi rychlý růst, intenzivní psychomotorický vývoj

 

Kojenec

  • nejprudší růstové tempo, rychlý rozvoj mozku
  • důležitý je kontaktmatkou, ale i s otcem
  • pohyb hraje hlavní rolicelkovém vývoji kojencecelkový vývoj se hodnotí na základě motoriky
  • se vzpřimováním se vytvářejí posturální (vzpřimovací) reflexy se vznikajícím dvojesovitým zakřivením páteře (u plodu je páteř kyfotická a u novorozence respektuje tvar podložky)
  • krční lordóza se vytváří kolem 3. měsíce (zvedání hlavičky), sezením kolem 6. měsíce se začíná vytvářet hrudní kyfóza a prvními krůčky kolem 10.-12. měsíce vzniká zakřivení bederní a dotváří se hrudní kyfóza, jelikož kompenzuje obě lordotická zakřivení
  • Koch (1977) zavedl plavání kojenců (snažil se zjistit, že plovací reflex nevyhasíná, že se na něj navázat, ale bez výsledku)

Plavání kojenců ovlivňuje vývoj jedincepo stránce biologické (kosti, svaly), fyziologické, psychické (vnímáníhračka, barvy, soustředění se), zafixují se pohybové programy (do 3 let), sociální komunikace (máma, táta, učitel, děti), zdravotně orientovaná zdatnost.

 

Batole (1-3 roky)

tělesný vývoj se již zpomaluje, důležité je vytvořit prostor pro spontánní pohybovou aktivitu

  • batole vyžaduje vysokou pohybovou aktivitu, samo volí její intenzitu a druh
  • začíná již řízená pohybová aktivita elementárních pohybů, vytváří se základy pohybové kvality
  • zlepšuje se chůze (nejdříve stranou, vpřed, do schodů, vzad a ze schodů), poprvé běh
  • když dítě upadnejsou to známky únavy
  • období vývoje tzv. definitivní motoriky, tj. lokomoce a manipulacepředměty (míč je důležité náčiní)
  • doporučuje se chodit na cvičení rodičů s dětmi

(kolem 3. roku období prvního vzdoru. kopání)

 

Předškolní období (3 - 6,7 let)

  • období dětské hry (zlatý věk hry), aktivity a iniciativy
  • období druhého dětství a rozvoje prvních celostních pohybů a prvních pohybových kombinací

Období první tělesné plnosti (2.-4. rok)zaoblený typ postavyvětším množstvím podkožního tuku, je vystřídáno obdobím první vytáhlosti (5.-7.rok)méně tuku, dítě je vytáhlejší

  • bisexuální rozdíly ve výšce a hmotnosti jsou nevýrazné
  • postavaodstávající lopatky a vyklenutá břišní stěna dopředu (málo vyvinuté zádové a břišní svalstvo)
  • spontánní pohybová aktivita se podle Kučery (1997) odhaduje asi na 6 hodin denně
  • úroveň motoriky kladně ovlivňují i funkční změnysnížení klidové SF a dechové frekvence, postupné dozrávání CNS (kolem pátého roku je v podstatě dokončen růst a vývoj nervové soustavy)
  • rozvoj myšlení, paměti, řeči, fantazie (vrcholí), zlepšuje se pozornost, soustředěnost, tvoří se sebeuvědomování
  • sociální vývoj můžeme stimulovat při cvičení rodičůdětmi (spolupráce, podřízení se něčemu, soutěžení, ohleduplnost, pozornost atd.)
  • senzitivní období pro vytváření základů charakteru a osobnosti
  • vysoká potřeba pohybového projevupohybová činnost je dominantní pro samotný tělesný a funkční vývoj, ale promítá se i do funkcí smyslových orgánů a poznávacích a rozhodovacích procesů myšlení, napomáhá vytvářet základní životní návyky  
  • základním prostředkem pohybové aktivity je hrajednoduchá pravidla a soutěživost mezi dětmi
  •  na konci období ovládá běh i jeho jednotlivé složky, jako je skok a jeho kombinaceběhem (do dálkyrozběhu, nižší úroveň zůstává u skoku do výšky)
  • spojení běhů a hodů neumí dostatečně (zvlášť dívky), kombinace házení a chytání je uspokojivá
  • na konci období již existují mezi dětmi velké meziosobní výkonnostní rozdíly
  • rozvoj především hrubé motoriky, začítvýcvikem plavání, lyžování, bruslení
  • všestranně rozvíjející cvičení, zpevňovací průprava je velmi důležitá pro posturální systém, hlavním náčiním je opět míč pro svou dynamičnost, dávat balanční předměty
  • úroveň kondičních schopností nízká, poměrně vysoká úroveň koordinačních (kromě reakčně rychlostní), velká kloubní pohyblivost
  • dítě vydrží i vytrvalostní činnost, když ho baví (stopovačka) – rychle regeneruje /běží, sedne, 2x vydechne a běží dál :-)/

Zásady pohybové aktivity předškolních dětí (Kučera, 1997):

  • pestrost pohybových činností (střídání forem)
  • dynamické činnosti
  • rozvoj schopností hravou formou (střídání rychlosti, vytrvalosti, síly a obratnosti), využití psychomotorických her
  • vysoká motivace
  • perfektní ukázka (napodobování)
  • pochvala, pohlazení, milé prostředí
  • vytvářet a fixovat vztah k pohybu

 

Mladší školní věk (6,7 – 10,11 let)

  • období vstupu do školy je „kritickým obdobím“ v životě jedince (z evoluční fyziologie - porod, odstav, puberta, klimaktérium)
  • období, kdy jsou děti nuceny k dlouhodobému sezení (statická poloha), je třeba vést k pohybové kompenzaci
  • biologická a psychická vyrovnanost napomáhá k rozvoji motorickému
  • po stránce somatické – období druhé plnosti (od 7 let do 11 u dívek a 12 u chlapců) – proporcionální přibývání podkožního tuku, liší se dívčí a chlapecká postava (pánev, ramena, hrudník, stále ale ne vývoj druhotných pohlavních znaků)
  • zlepšuje se psychická činnost, formuje se záměrná pozornost a paměť, vytváří se vyšší city, zdokonaluje se sebeovládání
  • druhá polovina tohoto období (9,10,11 let u chlapců a 8-10 u děvčat) – jsou schopny nejoptimálnějšího motorického vývoje – „zlatý věk motorického učení“ – senzitivní období pro motorické učení – především pro rozvoj celého komplexu obratnostních schopností s využitím přirozeného nárůstu kondičních schopností
  • první šance ovlivnit dítě, co se týče volného času – asi 6% dětí je obézních – většinou je to stylem života (důležité stimulovat k pohybu)
  • jako životní minimum pohybové aktivity uvádí Kučera (1997) 2-3 hodiny denně (u dívek mírně nižší) pro děti normomotorické (optimální je kolem 5 hodin denně)
  • existují děti hypermotorické (kladně je ovlivní psychomotorické hry a relaxační cvičení) a hypomotorické (důležité pohybově stimulovat a vytvářet kladný vztah k pohybu)
  • pohybová aktivita všeobecného charakteru, spontánní pohybová aktivita stále převyšuje řízenou, chvilky ve vyučování, školy v přírodě
  • zlepšení motorického projevu dítěte, vědomě prováděné pohyby
  • tělovýchovný proces pestrý, zajímavý, dynamické pohyby (běhat, skákat, lézt, házet atd.)
  • hry stále základní činností, objevují se i sportovní hry
  • rozvoj silových schopností zaměřen na velké svalové skupiny a na svaly ovlivňující posturální funkci - od centra k periferii, přirozené prostředky, pestré náčiní
  • senzitivní období pro rozvoj akční rychlostní schopnosti (frekvenční, akcelerační, se změnou směru) – i v období puberty
  • stejně důležitý je i rozvoj aerobní vytrvalosti (vývojově neutrální – končí kolem 60 let) 

 

Pubescence (10,11 – 15 let)

  • dolní hranice kdy puberta začíná je u dívek 8 a chlapců 10 let, horní hranice je u dívek 14 a u chlapců 16 let
  • patří mezi nejkritičtější a nejdynamičtější období lidského života
  • hormonální přeladění, dozrávání pohlavních orgánů, vnitřních orgánů a nervové soustavy, vývoj druhotných pohlavních znaků
  • velká bisexuální a interindividuální rozdílnost (ale nejlepší ženy mohou být lepší než nejhorší muži)
  • prepubertální akcelerace růstu (až 12 cm za rok), druhotná proměna postavy – období druhé vytáhlosti – délka končetin, méně podkožního tuku
  • období druhého vzdoru – přecitlivělost, neklid, rozpornost, labilita nálad, nejistota atd.
  • významnou roli mohou sehrát pohybové aktivity – uvolnění psychického napětí a zvýšení citové stability a sebedůvěry – nedirektivní způsob, kamarádství, pohyb má být odměnou a ne trestem (udělej za trest 10 kliků)
  • stadium diferenciace a přestavby motoriky
  • základním znakem pohybového projevu – diskoordinace, disharmonie, projevující se zhoršeným držením těla a v lokomočních činnostech (klátivá chůze) – dbát na SDT při cvičení
  • zhoršuje se kvalita pohybu, objevuje se tzv. pohybový luxusnadbytečné souhyby (začíná již v mladším školním věku)
  • obratnostní schopnost se přechodně zhoršuje či stagnuje
  • výrazný rozvoj rychlostních schopností (i reakční) – senzitivní období (od konce prepubescence)
  • u dívek senzitivní období silových schopností – 10-12 let (u chlapců až v polovině postpubescence)
  • vytrvalostní schopnost u chlapců narůstá, ale u děvčat stagnuje a dokonce i začíná klesat
  • u sportovně talentované mládeže s pravidelným tréninkem se s uvedenými kritickými momenty nemusíme vůbec setkat