= předpoklady jedince provést danou motorickou činnost (na daný podnět) v co nejkratším čase

podnět

  reakce   ukončení pohybu
 

doba od signálu k zahájení činnosti

  vlastní realizace pohybu  
  reakčně-rychlostní schopnost   akčně-rychlostní schopnost (realizačně RS)  

 

 

Reakčně rychlostní schopnost

patří do koordinačních schopností = předpoklady jedince odpovídat na daný podnět či zahájit pohyb v co nejkratším čase.

  • je závislá na CNS a nervovém systému (reakční doba zahrnuje vnímání, přenos informací od receptoru do mozku, rozhodování, přenos vzruchů do svalů a vlastní zahájení pohybu)

podněty:

  • visuální (nejdelší reakční doba) - praporek,
  • sluchový - pistole,
  • dotykový (taktilní) (nejkratší reakční doba) – dotyk na záda

jakou odpověď očekávám

  • složitá je např. ve sportovních hrách
  • jednoduchá je např. start u sprintu

 

reakční RS ovlivňuje řada faktorů :

  • rozdílnost v reakční době u horních a dolních končetin
  • rozdílnost v reakční době u funkčně preferované končetiny
  • síla podnětu a jeho aktuálnost pro daného jedince
  • doba čekání na podnět
  • stupeň koncentrace a zaměřenost jedince na podnět
  • stav trénovanosti a únava

 

testování se už ve školách nedělá (dříve zachycování padajícího předmětu – pravítko u stěny, prsty na nulu)

test reakce ruky stisknutím tlačítka reaktometru)

 

Akčně rychlostní schopnost

patří do kondičních schopností = předpoklad jedince provést daný pohybový úkol v co nejkratším čase od zahájení pohybu (bez reakční doby).

Dělení:

  • RS cyklických pohybů a acyklických pohybů (rozběh a přemet vpřed)
  • SegmentováRS (jednoduchých pohybů – švih nohy), RS komplexních pohybů (frekvenční)
  • akční RS – frekvenční, akcelerační, RS se změnou směru

 

Testování:

  • hladké běhy (děti běh na 50 m, polovysoký start) – v praxi se moc nepoužívá
  • nestartovat z nízkého startu - je to dovednost, děti ji zatím neumí
  • běh na 20m s letmým startem (75m dráha –35,20,20) – časoměřič na vrcholu rovnostranného trojúhelníku – frekvenční rychlostní schopnost
  • slalomové běhy – člunkový běh 4x10m (obíhání a dotyk met 20 cm vysokých) - součástí Unifittestu  – děti by si to měly vyzkoušet (praváci i leváci – zkusit obíhat zprava i zleva) – dva pokusy (lepší se počítá)

další př. fotbal – slalomový běh hladký a běh s vedením míče (rozdíl času zjišťuje dovednost vést míč)

Metody rozvoje rychlostních schopností

Rychlostní schopnost je nejvíce dědičně determinovaná (70-80%) a nejspecifičtější (trénovat rychlost musíme v těch konkrétních pohybech, které mají být rychlé) – není jednoduché ji rozvíjet.

  • přímou cestou
  • nepřímou cestou (rozvíjením silových, částečně i vytrvalostních schopností)

Z metodického hlediska:

  • specifickými (speciálními) prostředky- spíše pro trénink
  • nespecifickými (obecnými) prostředky– má své místo ve školní TV
  • základním prostředkem je běh, dále pohybové hry a soutěže (Kuba řekl, Molekuly, Cukr-káva-limonáda, Červený, černý apod.), běžecká cvičení (abeceda), běhy na místě, vzad a stranou, starty z nejrůznějších poloh na 10-20m, překážkové dráhy, rychlostní cvičení jednotlivých částí těla

 

  • SF od 80% SFmax u dospělých, u dětí 80% SFmax - do 10sec
  • ve školní TV submaximální zóna osobní rychlosti – cvičení tzv. „kontrolovanou rychlostí“, při maximální rychlosti možnost vzniku zranění

 

Senzitivní období rozvoje rychlostních schopností – především mladší školní věk, ale také puberta - (8-12 let)

 

Didaktické zásady:

  • vždy rozvíjet po zahřátí a rozcvičení
  • rozvíjím na začátku hodiny
  • pro rychlé provádění - naučené a méně obtížné činnosti
  • musí být odpočinek mezi dvěma pokusy
  • zátěž x odpočinek   - 1 : 4,  1 : 6 (10sec, dospělí 20sec - s odpočinkem min. 1 minuta, pozn. nad 2 minuty se obnoví 100% CP)
  • odpočinek aktivní (chůze, vyklusání, protahování)
  • rozvíjet klidně větším počtem opakování, ale jen do nástupu únavy
  • rozvíjet schopnost střídání kontrakce a relaxace svalů (sprinteři, když běží, jsou uvolnění, v plavání přenos uvolněné paže – nabere energii)
  • zpevňování středu těla, pánve
  • po běhu je důležité kompenzovat svalové skupiny (protahovat flexory kyčelního kloubu, hamstringy /zadní strana stehen/, bederní svaly, posilovat dolní fixátory lopatek)